Dnes tu mám krásný článek, sice z trochu jiného soudku, ale myslím, že by byla škoda ho nezveřejnit. Příjemné čtení.
Trempové se ženili
Když dnes vyprávím o životě trempa, mnohým to zní jako vymyšlená pohádka. Dávno, už vymizely lokomotivy poháněné párou – tříkoláky táhnoucí tři čtyři vagony s dřevěnými sedačkami opatřené na každém konci plošinou s kovovým zábradlím, okna se otevírala celá a výška jejich otevření se aretovala koženými řemeny. Když se v supícím vláčku jedoucím přes Kopidlno k Jičínu sešla parta trempů s kytarami a všichni do jednoho, holky i kluci začali zpívat, byli všichni kamarádi. Nikdo nekoukal na druhého, zda má značkové triko, nebo kalhoty, to opravdu nikoho nezajímalo. Pro nás trempy byly důležité pevné boty, nepromokavá celta, les a kamarádi. Nebyli jsme žádní svatouškové ani abstinenti, nepamatuji však, že by se někdo opil tak aby nemohl chodit, nepamatuji také žádné rvačky, s místními lidmi, ani kuli holkám. Nejednou se stalo, že nějaká partička trempů dokonce pomohla některému hospodáři uklidit seno, když se hnala bouřka a nic za pomoc nechtěl a nevzali.
Stalo se, že jsme narazili na stařenku, které umřel manžel, krátce před vybíráním brambor a ani nevím (byl jsem z party nejmladší) jak se to vše rychle dohodlo, za týden jsme se vydali ke střence a za sobotní odpoledne jsme vybrali brambory, nanosili do sklepa a ještě složili uhlí, aby stařenka nemusela někoho prosit o pomoc, když jsme tam byli my – to by nám hrdost nedovolila.
Také s hajnými jsme povětšinou vycházeli moc dobře, alespoň my co jsme jezdili opravdu za přírodou a pozorovat zvířátka. Parta se, kterou jsem kamarádil, se trochu lišila od ostatních trempů, nebyli jsme spolu každý víkend a nikdy celý. Většinou jen první páteční večer kdy jsme tak slavili konec školního týdne, ale o sobotním ránu jsme se rozešli jednotlivě nebo ve dvojicích po svých cestičkách. Ty dvojice byli většinou zamilovaní a ty pochopitelně mněli i jiný zájem, než být s dalšími další noc pod skalním převisem, proto jsme se sobotního rána takhle rozcházeli.
Nejvíce problémů dělala „bláznivá“ Božka, neuměla být snad minutu zticha, musela furt něco povídat a navíc jezdila na vandry sama, ale snad kuli tomu věčnému nekonečnému povídání neuměla být ani malou chviličku sama a tak se vždycinky k někomu přilepila. Když se nalepila, nebylo možné jít pozorovat srnky, nebo něco jiného, Božka vždy vše svoji papulou vše vyplašila. Se mnou Božka moc štěstí neměla, já se totiž probouzel se svítáním a jen se rozednělo, byl jsem doslova a do písmene v háji, to bylo moje štěstí, ale běda ke komu se přilípla, toho musela za sobotu bolet hlava tak, že byl na psychiatra a nejhorší asi bylo, pokud se přilípla na některý pár to bylo po soukromí, pro které tam ti dva jezdili. Přesto Božce nikdy nikdo neřekl něco ošklivého brali jsme ji takovou jaká je jen, kdo chtěl mít od ní klid musel zmizet dřív, než se Božka na něj zaměřila.
Asi bych mněl příběh o „bláznivej“ Božce dopsat celý i když neznám podrobnosti. Asi po roce trempování věnovala více své upovídané pozornosti věnovat hubenému Jankovi s velkým nosem, za jeho nos by nemusel hanbit ani slavný Cyrano, a že tem mněl už pořádný raťafák. To všichni kvitovali s úlevou a snad každý byl s tímto stavem spokojený včetně hubeného Janka. Trávil s Božkou stále více času, až najednou nevystupoval z vlaku, jak bývalo zvykem, ale pokračoval s Božkou do jejího rodného města. Léto se nachýlilo, když jednoho večera u táboráku se Janek s Božkou z ničeho nic postavili a všem oznámili, že se v říjnu budou brát. To byste nevěřili, jak všichni překvapením ztichli. Ne že se ti dva chtěli brát, to se dvojicím trempů stávalo dost často, ale to bylo snad poprvé, co to některá dvojice oznámila u táborového ohně. Dosud to bylo tak že se dva zamilovaní, pojednou objevili jako manželé a nikdo si s tím nelámal hlavu. Porto takové překvapení. Když jsme se vzpamatovali „bláznivá“ Božka řekla – všechny jste zvaní a uděláte nám opravdu radost, když všichni dorazíte Janek má rodiče, ale nevíte, že já nemám nikoho, vyrostla jsem v děcáku a vy jste moje rodina a ještě něco, chci mít čundráckou svatbu.
Chvíli bylo ticho, pak Black vstal a řekl jedno slovo – slibujeme, na to jako na povel, který nikdo nevydal, jsme se všichni postavili až na kluky s nástroji a do jednoho jsme zazpívali píseň Děvče z Montany, která se pak stala táborovou hymnou.
Tato událost se bleskově rozšířila po sousedních kempech a v ten slavný den hospoda na kačáku prskala ve švech, přišlo i mnoho indiánský kmenů Hopiové, Mohykáni, Apači, Delevaři a ještě dost dalších a všichni slavnostně oblečení, indiánské i zálesácké oblečení bylo čerstvě vyprané, tomahavky a další zbroj všichni odložily do skladu za výčepem s tím, že hostinský je smí vydat pouze tomu, kdo odchází, To se stalo až za svítání. Na improvizovaném podiu se střídali muzikanti ze všech kempů i indiánských osad, asi to byl předvoj pozdějších potlachů a každá osada i indiánský kmen přinesl svatební dary. Nebyly to hrnce a cejchy jak se v civilizovaném světě dává, byly to dary finanční a to v tak nečekané výši, nejen že bohatě stačili na uhrazení veškerých nákladů 1, nefalšované čundrácké svatby, ale novomanželé měli dostatečný základ na vybavení společného domova. Kdo pamatuje rok 1966 dobře ví co se dalo, pořídit za 12800 korun českých.
Za chvíli se bude psát rok 2012 a marně hledám, kam zmizela úcta člověka k člověku, kam se ztratila láska a je mně dost smutno, že lidé zapomněli na to, co dělá život krásný, že se sousedé neumí ani pozdravit a já poznal jak téměř neznámí lidé trempové (čundráci) kterými mnozí pohrdali, ukázali, že mají v sobě více úcty, lásky a lidskosti jak celá civilizovaná společnost, která jimi pohrdala. Dnes se mohu pouze ptát – lidé, proč jste si zvolili tuto cestu vlastní zkázy ?
Vladimír Berossos
19.11.2011
Ztracená generace!
Ještě ani ne patnáctiletí jsou postaveni před rozhodnutí jakou školu či obor si mají zvolit, aby až jej dokončí, našli uplatnění na trhu práce a řeknu vám, že není jim co závidět. Ať zvolí jakoukoli školu a úspěšně ji dokončí, pokud nemají "říká se tomu" tlačenku při hledání zaměstnání většinou neuspějí, protože je jim sděleno, že nemají žádnou praxi a nikoho nezajímá, že právě dokončili studium, tedy se řádně teoreticky připravili pro výkon práce v některém odvětví a potřebnou praxi potřebují teprve získat. Krátkozrakost politiků (ne všech) a zaměstnavatelů je o toto možnost připravuje. Důvod je jediný, okamžitý zisk a takový člověk než získá potřebné dovednosti, stojí nějaké peníze. To se zaměstnavatelům nelíbí, a jelikož politici jsou zaslepení mocí a penězi jsou ve vleku bobistů tak nejsou ochotni tento problém řešit. Protože by kamarádům podnikatelům mohli šlápnout na kuří oko a kdo by potom sponzoroval jejich politické strany.
Mnoho mladých lidí na samém počátku života se ocitne díky této scestné politice na ÚP a místo toho aby si začali budovat bydlení rodinu, jak by to bylo zcela normální., dostávají se do téměř neřešitelné situace existenčních potíží což není, ale vůbec normální. Navíc podle nově vymyšlených vládních nařízení budou muset í VŠ namísto toho aby ověřovali své znalosti v praxi a dále je rozvíjeli metat ulice a k této nekvalifikované práci je donutí stát potažmo vláda a oni tak své vzdělání doslova vyhodí oknem a nejde jen o VŠ, jde o všechny mladé lidi bez rozdílu vzdělání. Vždyť znalá a zručná květinářka má sviji hodnotu pro společnost, lékařka pomůže vrátit člověku zdraví a květinářka umí udělat radost té lékařce. Ta kytička pro radost tu lékařku psychicky pozvedne a ta bude snáze snášet stres svého povolání a tím bude vlídnější na pacienty a věnuje jim více péče. Což je to tak těžké pochopit ?
Vrátím se však k mladým lidem, kteří jsou takto donuceni živořit, místo aby žili. Dokážou mně vysvětlit předchozí i současní ministři sociálních věcí jejich asociální politiku. Páni ministři sociální politika, pokud to nevíte, a dle vašeho jednání nevíte, tak vás já Berossos možná nedouk musím poučit. Sociální politika není pouze o sociálních dávkách, k té neoddělitelně patří dělat politiku pro rodiny s dětmi, aby každý mladý člověk našel své uplatnění v práci i ve společnosti. Ne ho vodit za ručičku to smíš a to ne, ale je třeba dát každému a ne jednu možnost k jeho seberealizaci a uplatnění se ve společnosti. Ale vy politikové co činíte?
Další věc, jež patří, do sociální politiky je také bydlení. Komunisty postavená sídliště jste odsoudili jako králíkárny na bydlení, potud souhlasím ale co jste dokázali za dvacet let vy páni politikové? Králíkárny rozprodali a to i cizím státním příslušníkům, hlavně že měli dost peněz keš, v čemž bych také neviděl nic tak hrozného, ale vaše volná ruka trhu bez jakékoli regulace a zákonnosti zapříčinila to, že cizí státní příslušníci byty začali přeplácet, jen aby je získali a tím vyhnali ceny bytů v králikárnách do výše takové, že mladí lidé ani za pomoci rodičů si koupi bytu za tak astronomickou částku nemůžou dovolit pořídit.
V současnosti je vaše modla také školné, vy jste pánové, politikové vystudovali za státní peníze krom času peněz utracených za něco jiného vás vzdělání nastálo vůbec nic. Pokud se některý student odváží si vzít půjčku na studie a pokud získá práci, ze které bude schopný půjčku splácet, za co si má pořídit bydlení a jak bez bydlení může založit rodinu. Znáte na to odpověď?
Neznáte, na to adekvátní a rozumná odpověď není, a pokud je tak zní rodinu založit a mít děti nemůžou. Tomu říkáte sociální politika? Potom asi nemáte dostatek vědomostí, co vše se pod sociální politikou skrývá. Také jsem zde nevypsal vše, ale hodlám pokrčovat, pokud mně v tom nebude zabráněno, ale vy ve svém podivném vládnutí raději nepokračujte, ať nenaděláte ještě více škody ČR
Vladimír Berossos
U nás ve státě žádná podpora rodin neexistuje.Pokud jsou lidé manželé nemají u nás nárok skoro na nic.A to už vůbec nemluvím o tom,když je rodina
která má děti a jen jednoho z rodičů.
V jiných
státech vycházejí těmto matkám vstříc.Mají pro ně školky aby mohli živit
rodiny,mají pro matky samoživitelky práci a spoustu dalšího.U nás si každý
hodně
rozmýšlí jestli mít děti nebo ne.U nás není pro mladé s dětmi ani bydlení,ani
práce,a to nemluvím o tom kolik stojí školka peněz jen pro info.850kč měsíčně
na
jedno dítě,a spousta jiných výdajů.Většina dávek byla od roku 2011 zrušena.A
ted konkrétně můj případ,jsem sama s dvěma dětma a starám se o bezmocnou
babičku.Je
nemobilní,její příspěvek na péči také snížili,důchod jí sotva vystačí na její
léky a inzulín.Ale jelikož,je nemobilní musí bydlet s námi,píchám jí injekce
a
vše ostatní.Podle našeho státu,ale nemám nárok ani na hmotnou nouzi,ani na sociálku,na nic.Babičky důchod prý stačí pro ní,mě a mé dvě děti.Nikoho nezajímá jaké jsou výdaje za
elektriku,uhlí,dřevo,školka,škola,léky atd.Dokonce matky co berou sociální
dávky
mají úlevu od školného ve školkách.Já,která neberu od nikoho ani korunu,mám
jen
1 500alimenty a 1 110kč přídavky si musím školné hradit v plné výši 850kč.Kde
je
podpora rodiny v tuhle chvíli?Sociálka se snažila mi vydat všelijaká
potvrzení,že nemáme žádný příjem abych měla úlevu alespon od školného
360kč,ale
bohužel díky naším skvělým zákonům to nelze.Podle mě dělá stát vše pro to,aby
lidé pracovali na černo.Co jiného takovým lidem zbývá,práci na pár hodin
denně
kvůli starání se o rodinného příslušníka neseženu,příspěvek na péči je obodovaný
tak,že i kdyby jste byli na vozíčku tak budete mít 1.stupen
závislosti,jelikož
jsou tam otázky např.jestli si sami uříznete krajíc chleba,jestli si hřebenem
učešete vlasy apod.Nikoho nezajímá jestli si dojdete do obchodu,dojdete pro
dřevo,zatopíte,píchnete inzulín apodobně.Stát se stará jen o to jak ušetřit
na
těch,už skoro nejchudších.Ale jak se má hlasovat o jejich výplatě tak se
většinou hlasování odloží na jiný rok a pak to vyšumí.Podpora rodin tady
žádná
rozhodně není.A to nemluvím jen o letošním roce,s tímto se potýkám celých
11let
co mám děti.A to mám jen dvě.Ale toto se netýká romů,vyrůstala jsem v
Janovském
getu,nemám proti nim nic-naopak mám mezi romy spoustu známých a díky jim a
tomu,že jsem dělala poštovní doručovatelku také vím,že oni mají u nás ve
státě
spoustu výhod.Dostávají peníze na výbyvičku po porodu,my ne.Dostávají byty,my
ne.Můžou žít ze sociálních dávek,my ne.Stát jim platí nájmy,platí za ně
nedoplatky za energie,ale přeplatky jdou jim do ruky.Dostávají kupony na oblečení do bazárků,my ne.Dostávají volné lístky na koupaliště apod.,ale my ne.Romové jsou jediní kdo může
u nás ve státě říct,že mají podporu rodin.Zdravím všechny kdo to vydrželi
číst
až dokonce a přeji hezký zbytek dne.
Hedvika , 31.července 2011
Dopis do poslanecké sněmovny (odeslán)
Pane Václave Klausi, pane Nečase a rádoby naše vládo.
Záměrně neuvádím vaše distinkce a vaše rádoby posty v české utopické vládě.
Jsem žena z lidu a jsem občanem této země a poslední dobou se stydím přiznat , že jsem Češka.
Platila jsem poctivě daně této zemi, platila jsem poctivě vše co mi stát nařídil. Myslela jsem si že mě zákony této země a pravomoce našich institucí budou chránit před zlem, svévolí a nespravedlností v této zemi. Hluboce jsem se mýlila a zklamání je opravdu hodně veliké. Stydím se za to že jsem občankou této země a stydím se za to že jsem slepě důvěřovala že zákony této země mě ochrání.
Jediní kdo jsou v této zemi chráněni jsou vrazi, zloději, tuneláři a hospodářská kriminalita. Boj s jakýmkoliv zločinem v této zemi je jako boj s větrnými mlýny a připadám si jako v zemi utopie, bezvládí,korupce a hysterie.
Odvolat se v tomto státě na práva občana je jako odvolat se v pekle na andělskou spravedlnost a na Boží přikázání.
Proč mám této zemi odvádět DESÁTKY a proč mám platit poslance a senátory kteří nepracují pro blaho tohoto lidu a této země? Proč mám dotovat zakázky a lidskou hloupost? Proč mám odvádět své těžce vydělané peníze lidem kteří tuto zemi potápějí a proč tedy odvádět peníze do dalšího TITANIKU? Tento stát není nic jiného než lodí která se řítí proti ledové kře a její hlavní posádka se snaží urvat co se dá. Lidé jsou jen posádkou která se dozvídá hodně pozdě že tento TITANIC v podobě českého státu se řítí do zkázy.
Nechci již být jen řádovým občanem který má své povinnosti ale už nemá svá práva. Chci být právoplatným občanem, chci být hrdá na to že žiji v tak krásné zemi ve středu Evropy a chci mít právo mluvit do všeho co se mě týká a chci být součástí této ZEMĚ.
Chci se podílet na spolurozhodování o naší budoucnosti, chici se podílet na rozkvětu této země a chci být součástí rozkvětu této země. Nechci se spolupodílet na rozkrádání a na rozprodávání pozemků a podniků v tomto státě. CHCI REFERENDUM O DŮLEŽITÝCH OTÁZKÁCH A CHCI REFERENDUM O PODÍLU ODPOVĚDNOSTI NA TÉTO ZEMI.
Nechci jen přihlížet a dostávat složenky za rozhodování neschopných vládních činitelů.
Chci aby lidé kteří vládnou této zemi byli zodpovědni za své činy a za svá rozhodnutí. Myslím, vím, že na tohle mám právo a je povinností vládnoucít této zemi mi tohle dát a zodpovídat se za své činy a rozhodnutí.
Chci a žádám jako občan tohoto státu aby se mé děti nemusely stydět za své rodiče a za to v jaké zemi žijí a vyrůstají. Nechci aby mé děti jednou soudily nás jako rodiče za rozhodnutí z vaší hlouposti, neschopnosti a nekompetentnosti.
Žádám jako občan tét země a jako volič - odejděte ze svých funkcí, předejte je konečně někomu kompetentnímu a zodpovídejte se ze svých hloupých rozhodnutí.Dejte nám lidem této země konečně to o co nám celou dobu jde, dejte nám lidi kteří tuto zemi povedou podle svého nejlepšího svědomí, dejte nám konečně vládu kompetentních lidí která tuto zemi vyvede z bludného kruhu a které nebude jedno jak lidé této země žijí.
ODEJDĚTE DOKUD TATO KRÁSNÁ ZEM MÁ JEŠTĚ ŠANCI NA PŘEŽITÍ.
Šárka Juračková , 15.července 2011
Spousta mladých párů si klade otázku, zda mít děti. Nedivím se jim. Sama mám 3 a vím co stojí peněz. Ale o peníze jde vždy až na prvním místě
. Hlavně v tomto státě nemají mladí lidé žádné jistoty ! Dobré prace je nedostatek a z hůře placené se s dětmi vyžívá jen velmi těžce. To samé je s byty. Někde jich je dost,ale drahé a někde je jich nedostatek ! A tak můžeme pokračovat s jídlem,léky,školama a školkama,oblečením atd.
Takže stále zůstává otazka: mít děti či nikoli ?
Edita Korabová , 12.července 2011
V této sekci muže být i Váš článek, Vaše úvaha , Váš názor na současnou situaci v ČR . Stačí jen poslat vše na email
podporarodin@seznam.cz , do předmětu napište "článek" a brzy jej zde najdete. Fotografie vítáme.
Na Vaše příspěvky se těšíme a děkujeme za spolupráci.
Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz